|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Poezie "ticha" (básnická tvorba J. Hory z 30. let 20. století)
POSLEDNÍ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá básnickou tvorbou Josefa Hory ve třicátých letech s ohledem na jeho celkový básnický vývoj a také zařazení do literárněhistorického kontextu. Jádro analýzy třicátých let spočívá zejména v rozboru sbírek označovaných obvykle jako "poezie času a ticha". Tyto sbírky jsou v práci analyzovány především z hlediska časoprostorového. Co se týče další Horovy tvorby, dvacátá léta jsou v samostatné kapitole poměrně obsáhle rozpracována, aby byly patrné básníkovy počátky. Čtyřicátá léta jsou naopak zpracována spíše přehledově. Součástí práce je také soupis bibliografie Josefa Hory.
|
|
|
Československo-britské vztahy 1937-1938 v kontextu politiky appeasementu
Závorka, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československo-britskými vztahy v rozmezí let 1937-1938. První kapitola se věnuje diskuzi, interpretaci a definici konceptu appeasementu. Součástí kapitoly je mimo jiné používání appeasementu v politické komunikaci. Dále představuji pozici Československa a otázku československých spojeneckých smluv se Sovětským svazem, Francií a státy Malé dohody. V následující kapitole odpovídám na výzkumnou otázku "Jaké faktory vedly k uplatnění politiky appeasementu ze strany Velké Británie?" Do odpovědi jsem zapracoval jak ekonomická, politická či vojenská témata ovlivňující zahraniční politiku Velké Británie. Věnoval jsem se i situaci britského impéria mimo Evropu, což také ovlivnilo rozhodování britského kabinetu v evropských otázkách. Čtvrtá kapitola se týká československo-britských vztahů v rozmezí let 1937-1938. Zde se pojí teorie s praxí, protože zde aplikuji koncept appeasementu, který je definován v první kapitole, a odpovídám na druhou výzkumnou otázku: "Zda a jakým způsobem se v československo-britském vztahu projevila politika appeasementu? Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století
Tocar, Sofia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století" se zabývá vztahem snů k výtvarnému umění. Prostřednictvím zkoumání jednotlivých přístupů umělců k tomuto tématu a analyzováním jejich uměleckých děl odpovídá na otázku, do jaké míry a jakým způsobem může sen ovlivnit umění. Práce je zaměřená pouze na českou scénu, kde část umělců patřila k surrealistickému hnutí. Na rozdíl od francouzské scény nebylo pravidlem, že téma podvědomí ovlivňovalo jenom surrealisty. Popisované obrazy byly vytvořeny v technice malby, kresby, koláže a fotografie. Zachycují snové záznamy nebo jsou naplněné snovým ovzduším. První kapitola je teoretickým úvodem k zpracování motivu snu v umění a seznamuje s průlomovou prací Sigmunda Freuda Výklad snů z roku 1900, stejně jako s reakcemi dalších autorů na tuto publikaci. Druhá kapitola pojednává o snovém přeludu, jenž se objevuje na obrazech umělců, a je charakterizován jako objekt-fantom. Často se objevuje v dílech Jindřicha Štyrského jako hlavní motiv odkazující na dětské zážitky autora. Důležitým motivem je snová krajina typická pro Josefa Šímu a Františka Hudečka, stejně jako město, které je zachyceno na fotografiích Jindřicha Štyrského, Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka. Další kapitola pojednává o vztahu nového media fotografie k surrealismu a o...
|
|
|
Surrealismus v tvorbě umělců sdružených později ve Skupině 42
Pavlis, Martin ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
MARTIN PAVLIS. Surrealismus v tvorbě umělců sdružených později ve Skupině 42 Universita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2011. 102.s Bakalářská práce. Práce se zabývá surrealistickou tvorbou budoucích členů Skupiny 42 Františka Grosse, Františka Hudečka a Ladislava Zívra. Sleduje genezi tohoto stylu od jeho prvních projevů až k jeho útlumu na konci 30. let. Nabízí možné interpretace a snaží se přiblížit vztah těchto děl k domácímu i ke světovému umění. Klíčová slova: Surrealismus, František Gross, František Hudeček, Ladislav Zívr, třicátá léta, mladší surrealisté, Skupina 42
|
|
| |
|
|
Československé vojenské cvičení v roce 1936
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této práce je československé vojenské cvičení v roce 1936. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vznikem československé armády, obdobím 1918-1932. Další kapitola se soustřeďuje na reorganizaci armády, na léta 1932-1936. Třetí kapitola je potom věnována branné moci druhé poloviny 19. st., manévrům za časů císaře pána. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samostatné závěrečné vojenské cvičení v roce 1936, a dále zkoumá přípravy, průběh i vyhotovené poznatky z největšího meziválečného cvičení čs. armády; kapitola pátá přibližuje rozhodčí službu na cvičení. Šestá kapitola pojednává o zahraničních delegacích na manévrech a konečně kapitola sedmá, poslední, se věnuje problematice stanoviska a reakce čs. tisku a veřejnosti.
|
host ::
RSS.